Burgundský králík

Díky hnědému zbarvení je tento druh králíka oblíbený a chovaný k mnoha účelům. Nejen pro kožešinu a maso, ale také na výstavy. Burgundský králík je skutečně velice milého vzhledu, doslova obdarován žlutočervenou srstí. Alespoň se tak nazývá, i když pro neznalce to je běžně světlejší odstín hnědé, mírně narezlé. Velkou výhodou tohoto plemene je to, že je hodně plodné a mláďata králíka rychle rostou. Přitom nároky nejsou nějak výjimečné.

Český albín

Klasický bílý králík s růžovýma očima. Často se však hovoří o červených. Toto plemeno bylo vyšlechtěno u nás ve dvacátém století, a jeho chov je u nás hodně rozšířený. Chová se hlavně na maso, jeho váha v dospělosti je asi pět kilo. Chov obecně není vůbec náročný, pakliže však chovatel lpí na preciznosti, bude pro něj důležité často měnit podestýlku a udržovat tak kožich králíka v čistotě. Nebude asi žádným překvapením, že srst tohoto králíka je bílá.

Francouzský stříbřitý králík

I přesto, že se u nás tento chov pomalu rozmáhá, je plemeno Francouzského stříbřitého králíka dost zajímavé. Jedná se o plemeno krásné šedé, stříbřité barvy, vyšlechtěné ve Francii asi v 18. století. Králík je stříbřité barvy s některými částmi černé srsti v dospělém věku, mláďata se rodí černá. Králík se chová na maso a kožešinu, ale také jako sportovní plemeno. To je také důvod postupného vzestupu chovu i u nás.